Svatební den Moniky a Štěpána se odehrával v Laškově a Pěnčíně. Takových dvou menších vesničkách ♥ Tato svatba byla ve spolupráci s Kikou, mojí kamarádkou a fotokolegyní ♥ Jak svatební den probíhal? ♥

Svatební den pro nás začal v menším kostele v Laškově. Touto obcí jsem několikrát projížděla, ale až ke kostelu jsem se nedostala. Takže tento rok další premiéra ♥ Jelikož jsme si s Kikou vyjely zase trošku dřív, než bylo potřeba, zastavily jsme se ještě v Pěnčíně, kde měla později probíhat hostina. Rády jsme připravené, nafotíme výzdobu a ujistíme se, že dojedeme potom na správné místo. Bez stresu a překvapení. ♥

Ke kostelu to pak byl kousek. Hosté se začali sjíždět a nevěsta přijela až nakonec, klasický průběh většiny svateb. Kostelík je menší a Soňa s Mirkem si vybrali i kameramana. Na místě jsme se rychle dohodli, kde kdo bude stát, ať si nezavazíme a obřad mohl začít. I na této svatbě nechala nevěsta svého nastávajícího počkat si na její příchod. První setkání až u oltáře.

Obřady v kostele mají své kouzlo. Jsou trošku delší, než ty civilní a fotografové tak mají spoustu času nachytit všechno z různých úhlů. Baví mě pohledy z horních pater kostelů a na této svatbě si zrovna Kika vystoupala pár schodů a udělala novomanželům památku z ptačí perspektivy. Velmi mě překvapilo, že na podpisy se šlo do menší místnosti vzadu, ale vešli jsme se a zdokumentovala jsem vše, co je třeba ♥

Po obřadu jsme se přesunuli hned ven. Hosté vytvořili špalír, házeli srdíčka a foukali bublinky pro štěstí. Společná fotografie novomanželů s dětmi nemohla chybět a byl čas na skupinové foto. Skupinky vždy fotí jen jedna z nás a tentokrát to byla Kika. Druhá se vždy snaží seřadit hosty, aby každý byl vidět a také zaujmout děti. Na skupinové fotky jsme se přesunuli jen za roh kostela a pak už byl čas na přejezd do Pěnčína.

Novomanželé přijeli v roztomilém žlutém autě a už se chystal přípitek. Klasické rozbíjení talíře proběhlo i na této svatbě a já jsem si mohla zase odškrtnout svoji oblíbenou věc. Vyfocení momentu rozbití – splněno! Víte, že když si tak v klidu zametáte, může se objevit nějaký „záškodník“? No moc se to nevyplácí… Pán střepy trošku rozhodil, ale pak si zahrál na ptáka a letěl a letěl. Očividně je však ve formě a tento krkolomný kousek ustál! ♥

Závěrečná řeč pana oddávajícího, podpisy a zakončení obřadu ♥

A máme zameteno! Manžel má důležitý úkol, přenést svou manželku přes práh. Mira si s tím poradil s grácií, i když měl cestu dalekou. Všichni jsou konečně usazeni a můžeme přejít na další část – přípitek, proslovy a hostinu ♥

I na této svatbě nemohla chybět knedlíčková polévka. Novomanželé si pochutnali a nebyli sami ♥

Po obědě jsme si zajeli na párové focení. Využili jsme nedalekého zámku a okolních zahrad. Sem tam spadlo i pár kapek pro štěstí a byla i spousta času na různé lokace. Začali jsme na schodech u zámku, pokračovali jsme do zahrad a nakonec jsme si zablbli i s průhlednými deštníky na trávě. A já jsem si i tady odškrtla další důležitý bod! Moc ráda fotím detaily samostatných prstenů. Využívám prostředí a různých úhlů a Kika zatím nezahálí a fotí samostatného ženicha i nevěstu. Snažíme se, aby fotky byly různorodé. Fotíme detaily, celek, klasické „do rámečku pro babičku“ (stojím/sedím a koukám do objektivu) i v pohybu. Nejsme na jednom místě a kolik fotek uděláme, tolik uděláme. Čas si určujete vy dva.

Po návratu si nevěsta hodila kyticí ♥

Do chytání se žádná z žen moc nehrnula a kytice skončila na zemi. Bude příští rok svatba?

Nakrojili dort, krásný, bílý, třípatrový ♥ Nějaké to krmení a odpočinek ♥

Raut! Krásný barevný a neuvěřitelně dobrý ♥

V mezičase hosté využívali fotokoutek, odpočívali, družili se a hráli si s dětmi. Pro nás s Kikou je tohle čas, kdy fotíme momentky. Každý z hostů má možnost nás odchytit a vyfotit se s rodinou. Pokud jsou na svatbě děti, fotíme i jejich radost, aby každý detail svatby byl zaznamenán. Pro nás totiž svatba není jen o novomanželském páru, ale také o hostech, o vašich blízkých, které jste si na svatbu pozvali. ♥

Na svatbě jsme zažily s Kikou i novomanželský tanec. Každá svatba je v tomto unikátní. Někdy máme kouř, někdy světla, někdy jsme venku a někdy zase vevnitř. Na této svatbě byl prostor na tanec přímo v hlavním sále, v místě hostiny. Ráda kombinuji focení s bleskem a bez něj, takže vzniknou různorodé fotky a přitom nemusíme zasahovat do tohoto krásného momentu.

Manželé si zatančili spolu, s rodiči, s dětmi a poté byla volná zábava pro všechny hosty. Vaše oblíbená píseň, jen váš moment ♥

A moje naprosto nejoblíbenější chvíle! Když je dobrá parta a víte, že to půjde! ♥

Před odjezdem jsme s Kikou zašly ještě ven, podívat se na hosty. Někdo si dával selátko, někdo se jen tak poflakoval venku. Všichni se dobře bavili. A já jsem zase začala vymýšlet kraviny. Začalo to tak nevině. Jízda ve vozíku, pohoda…

Moc se mi líbí, když do toho jdete! Je jasné, že máte strach, je to nové a vypadá to nebezpečně.

Nějaké to základní proškolení hostů a jdeme na to. Létající nevěsta a létající ženich a test důvěry nezklamal. Další svatba, kde proběhlo vše bez úrazu a já strašně moc děkuji, že jste do toho šli. Díky tomu vznikly naprosto super fotky! Všichni se zapojili a byla to strašná sranda! ♥

Byli jste skvělí a moc děkuji, že jste si nás vybrali jako svatební fotografky ♥ Mějte šťastný život a doufám, že se v budoucnu setkáme při nějakém dalším focení.

Svatební den Moniky a Štěpána se odehrával v Tučíně na plavisku. Na hostinu jsme se pak přesunuli do Želatovic. A jelikož se jednalo o menší svatbu, dokumentovala jsem ji sama. Jak svatební den probíhal? ♥

Tohle místo bylo velmi originální a ještě jsem takovou svatbu uprostřed rybníka nefotila. Zpočátku jsem měla obavy, protože altánek se zdál byl moc malý a taky mě trápilo, jak hosté uslyší. Měli totiž zůstat na paloučku a samotný obřad probíhal uvnitř přístřešku na rybníku. Ale nakonec ani jedna z věcí nebyl problém! Tak se na ten jejich svatební den pojďme podívat ♥

Svatební den pro mě začal příjezdem k plavisku. Hosté se sjížděli, zdravili a vítali. Někteří se i seznamovali, povídali si, připíjeli a nedočkavě vyhlíželi příjezd nevěsty. Pojala to tradičně a přijela jako poslední, tajemná, chtěla být viděna až u oltáře.

Bylo hrozné horko, jeden z těch dnů, kdy je obloha bez mráčku a prostě paří a paří. Nevěsta seděla v autě a vyčkávala, dokud si všichni hosté nenajdou své místo u rybníka. Všechno vycházelo na jedničku. Když si všichni vyšlapali svůj důlek, ženich za doprovodu maminky došel po lávce až do altánku a čekal na příchod své nastávající.

A nevěsta přichází ♥ Malé družičky rozhazují okvětní lístky a ženich už s napětím vyčkává.

Víte, co je těžké, když fotím svatbu sama? Stihnout hezky příchod nevěsty (některé uličkou opravdu uhání) a zároveň také výraz ženicha, který svoji nevěstu vidí poprvé ve svatební den. Tyto momenty jsou taaaak dojemné a každý ženich to prožívá úplně jinak ♥

Tichoučko a ruku v ruce jdeme na nejdůležitější část dne. Civilní obřady trvají většinou přibližně 10 minut a pro fotografa je to velmi stresující část dne. Musíte stihnout všechno hned napoprvé a perfektně, protože už se to nebude opakovat.

Velmi obávaný pro mě byl i prostor. Nedovedla jsem si moc představit, jak se tam všichni vejdeme. Pár svateb z tohoto místa jsem už od jiných fotografů viděla a zdálo se, že to prostě jde. Altán není moc velký a za přítomnosti oddávajícího, matriky a svědků se ještě zmenšil. Samozřejmě se tam jako fotograf nemůžete motat všude kolem a narušovat obřad. Vyřešila to ale lavička za oddávajícím, na které jsem většinu obřadu stála modlila se, abych neskončila ve vodě.

A za žabího orchestru přišla očekáváná věta: „…berete si zde přítomného…“ Řekla ano! Jdeme měnit prsteny a na první manželské políbení. Altánek s dřevěnou podlahou není úplně ideální pro nevěstiny podpatky. Přišlo škobrtnutí a nevěsta se zasekla podpatkem mezi dřevěné trámy. Nakonec to ustála, i když tam zaseklá stála nějakou dobu. Manžel pomohl ženu vyprostit a předání mohlo proběhnout bez úrazu.

Závěrečná řeč pana oddávajícího, podpisy a zakončení obřadu ♥

A máme hotovo! Novomanželé kráčí po lávce a je čas na gratulace. Tuhle část mám ráda, protože vidíte všechny ty emoce a já můžu zachytit spoustu krásných momentek. Možná to dělám jinak než ostatní fotografové, ale pro mě je důležité, aby byli zachyceni všichni. Jako nový pozorovatel ve skupině nedokážu hned odhadnout, která z kamarádek nebo tetiček pro vás je nejdůležitější a neodpustila bych si, kdybychom přišli o dojemný moment, který prostě jako památku chcete mít. Ano, i když je na svatbě 100 lidí, máte tam prostě všechny!

Areál, který si novomanželé pro svatební hostinu vybrali, byl nedaleko plaviska. Přejezd trval chvíli a já se svým foťákem jsem přijela o chlup dřív, abych zachytila detaily a výzdobu ♥

Všichni ostatní přijíždí a je čas se přesunout na druhou část svatebního dne.

Rozbití talíře a zametání nemohlo chybět ani na této svatbě. Všechno šlo bez komplikací a bez úrazu a já vám musím říct, že si fakt libuju v tom, abych vždycky stihla vyfotit moment, kdy se talíř rozletí na střepy.

Máme v rožku nachystaný dort, takže ještě nějaké detaily, než si všichni najdou svá místečka.

Velmi krásný, dvoupatrový s květy v barvě svatby ♥

Klasický úvod hostiny byl i na této svatbě. Proslovy, přípitek, hromada cinkání a radosti. A jedna zajímavost! Ženich dostal dar, a to ne jen tak nějaký dar. Dostal své úplně první botičky, které nosil jako malý klučina ♥

Klasický vývar s knedlíčky, který byl tedy výborný, nemohl chybět a vzájemné krmení plné srandy ♥

Sladké, sladké! Dáme si sladkou tečku. A dáme si jich rovnou víc! Sladký bar obsahující rolády, indiánky, laskonky, větrníčky…!!

Naprosto perfektní byl malý klučík, který dostal indiánka a přimáčkl si ho na pusu. Holčička si toho všimla a zhrozila se, jak je celý špinavý. Ho to ale netrápilo a pózoval mi jako model ♥ Novomanželé prominou, ale ve svém albu najdou spoustu dětské radosti 🙂

Svatební den pro mě končil párový focením. Zajeli jsme si zpět do Tučína a využili altánek, rybník i nedaleký sad. Samozřejmě i tady si zaslouží každý svou chvíli na výsluní a to znamená, sólo foto! Když jsem na focení sama, využívám vztah mezi novomanželi. Snažím se je zbavit nervozity společnou komunikací, vzájemným vtipkováním a tak mohou vzniknout i nezapomenutelné momentky. Tady si můžete všimnout, že ženich odvedl svou práci výborně. Nikdo mi však nechtěl říct, co za mnou tropil ♥

Ženich působil jako někdo, komu na autech hodně záleží a tak jsme si ještě chvíli užili i focení s krásnou károu ♥

Mějte šťastný společný život a doufám, že se setkáme při dalším focení. ♥

Svatební den Marti a Toma se odehrával na zámku v Tovačově. Na hostinu jsme se pak přesunuli do Hanáckého Dvora. Většinu svateb fotíme ve dvou, s kolegyní Kristýnou, protože přeci jen nechceme, aby nám něco uniklo. A tady tomu nebylo jinak. Podívejme se na to pěkně postupně, jak svatební den probíhal.

Obřad byl naším prvním úkolem. Vždy je to trochu stres. Musíte všechno stihnout, momenty se nebudou opakovat. Příchod nevěsty, ženicha, výměna prstenů a polibek jsou takové dvě hlavní věci, které je důležité mít rychle a perfektně. Nejlepší je ten moment, kdy se záhadně (většinou ženichům) nafouknou prsty a nevěsta pak nemůže prsten zatlačit na správné místo. Stává se to celkem často a každá svatba je v tomto trošku jiná. Tom to vzal sportovně a na svoji nastávající se mile usmíval. A když to pak ještě chvíli nešlo, snažil se zatlačit sám.

Prostory zámku jsme využily s Kikou nejen k focení obřadu, ale také rodiny, přátel a prvnímu novomanželskému focení. V jedné části zámku se nachází stará koupelna s modrými kachličkami a parádní vanou. Zase mě napadla jedna šílenost a víte co, manželé do toho s nadšením šli! Svatební fotky ve vaně jen tak někdo nemá.

Po focení v zámku následoval přesun do Hanáckého dvora na hostinu a pokračování svatební zábavy. Všichni si společně dali knedlíčkovou polévku a svíčkovou.

Po pořádném obědě byl čas na druhé kolo párového focení. Areál nabízí spoustu zákoutí na focení a několik ohrad s koňmi. Atmosféru nám dokreslovaly bouřkové mraky. Kapek ale spadlo jen pár.

Po návratu nás čekalo krájení dortu. Krásného, třípatrového a celého bílého dortu. Nejdřív bylo potřeba vytáhnout všechny květinky a mohlo se začít společně krájet. A výraz nevěsty po prvním soustu vypovídá o chuti víc než tisíc slov.

Snad každá nevěsta, která plánuje svatbu, si přeje první novomanželský tanec. Je na vás, jestli si nacvičíte speciální choreografii nebo se budete jen ploužit na svoji oblíbenou hudbu. Když se pak přidá tanec s rodiči a rozjede to i zbytek hostů, je to zábava pro všechny na několik hodin.

Na konec si přidáme ještě moje oblíbené detaily. Svatba celá ve žlutém ♥

Takový svatební den, ten je pro nevěstu pěkně náročný. Nebojte se, milé nevěsty, delegovat část povinností na ostatní, zaúkolujte tetičky, strýčky, družičky, svědky a nebo si můžete najmou svatební koordinátorku, která se o váš den kompletně postará. Řekněte předem, jak si celý den přestavujete, jaké jsou vaše plány a jaká očekávání, aby byl ten váš den prostě nejkrásnější!

Milá Marťo a Tomáši, buďte šťastní.

Svatební den Kačky a Michala se odehrával v resortu Dolní Bouda, kousek od Olomouce. Všechno probíhalo tady, na jednom místě, což mělo své nesporné výhody, prostě je to všechno „víc na pohodu“, když se nemusíte nikam stěhovat. Většinu svateb fotíme ve dvou s kolegyní Kristýnou, protože přeci jen nechceme, aby nám něco uniklo. A tady tomu nebylo jinak. Podívejme se na to pěkně postupně, jak svatební den probíhal. Jo a taky bych ještě měla zmínit, že kromě nás tu byl i kameraman.

Přípravy jsou velmi důležitou částí celé svatby a zachytit je tak, jak opravdu probíhaly, všechny nálady a emoce, to je někdy nelehký úkol. Víte proč? Protože během příprav panuje někdy dost velká nervozita, některá nevěsta chce, aby byl fotograf neviditelný a ona byla co nejvíce sama, jiná nevěsta si to užívá a chce být středem pozornosti už v tento moment. Já tentokrát fotila Michala, Kačce svou pozornost věnovala Kristýna. Už před samotným obřadem si to všichni hosté užívali a bavili se.

Obřad se konal venku pod širou oblohou a bylo to celé tak nějak na pohodu. Příroda, rodina, kamarádi. Spíše než nervozita byla ve vzduchu cítit pohoda a dobrá nálada. Sem si to prostě přišli všichni užít.

Pod širou oblohou probíhal nejen obřad, ale i hostina. Ta byla ve formě rautu. Kdo měl chuť na sladké, ten musel trošku hledat. Sladký bar byl totiž schovaný před sluníčkem pod střechou. A ten svatební dort, tak ten byl … Milé nevěsty, ten byl tak krásně fotogenický. Jen škoda, že jsem nestihla ochutnat. Nebojte se se svatebními dorty experimentovat a taky se je nebojte ukázat. Na fotkách totiž vypadají skvěle. Jo a taky se nebojte dát kousek dortu i fotografce.

Ani na téhle svatbě nechyběl populární fotokoutek, kde se dalo fotit instaxem. Přiznám se, že když jsem viděla nadšené a fotky chtivé hosty, jak se chtějí vyfotit, ale pěkně tam s tím zápasí, tak jsem odložila svůj foťák a asistovala tady. Zbytek svatebního shonu dokumentovala Kristýna. (Ještě, že jsme dvě.)

Svatební tradice a hry proběhly i tentokrát, takže pokud jste fanoušci těchto záležitostí, tak byste neměli zapomenout na hod kyticí a podvazkem, na tombolu a na svatební kvíz. Michal s Kačkou si tyto hry také vybrali a vzhledem k tomu, že do nich přidali i něco svého, neotřelého nové, tak se všichni bavili.

Snad každá nevěsta, která plánuje svatbu venku, si přeje pěkné slunečné počasí. Tady nám během párového focení dokonce zapršelo. Resp. jedna jeho část proběhla před deštěm a druhá po dešti. My fotografové máme takové počasí rádi a chci vám říct, že i bez sluníčka se dají udělat krásné zajímavé fotky. Takže se ničeho nebojte, počasí nám to zkazit nemůže, ba naopak. A strašně dlouhou jsem přemýšlela jaké fotky vám tady vybrat, takže jich dostanete pěknou porci, abyste věděli, o čem mluvím. (Sledujte to nebe.)

Pomalu se blížíme ke konci dne, přichází tma a s ní „klasické prskavkové focení„. Možností, jak tyto fotky stylizovat, je hodně. My jsme tentokrát udělali pro Kačku s Michalem špalír. Ten já mám osobně nejradši. A aby to vypadalo dokonale a bylo to bezpečné, tak jsou potřeba dloooouhé prskavky. A to tady klaplo na výbornou. Když se nepodcení příprava, tak je půl práce hotovo a pěkně to jiskří všude kolem.

Ooo, byli tu skvělí a nadšení tanečníci a tanečnice. Ty jsem si vážně užila. Nevěděla jsem, kam dřív mířit foťák.

A na této svatbě proběhla ještě jedna zajímavá aktivita, kterou bych ráda zmínila. Katka pořídila brýle, na které napsala datum svatby a jejím přáním bylo, abych vyfotila všechny přítomné hosty právě v těch brýlích. Fotky sloužily pro vytvoření památečního svatebního videa. Musím říct, že jsem se u toho celkem zapotila, protože sehnat všechny hosty a přimět je ke spolupráci… noo, nebylo to lehké. Nakonec se to ale povedlo.

Takový svatební den, ten je pro nevěstu pěkně náročný. A je náročný hned dvakrát, když je nevěsta těhotná, jako byla také Kačka. Nebojte se, milé nevěsty, delegovat část povinností na ostatní, zaúkolujte tetičky, strýčky, družičky, svědky a klidně i fotografy. Řekněte nám předem, jak si celý den přestavujete, jaké jsou vaše plány a jaká očekávání, aby byl ten váš den pro vás co nejvíce pohodový.

Milá Kačko a Michale, buďte šťastní.

A na konec ještě pár fotek z celého dne a tentokrát v černobílém provedení, protože někteří z vás ho mají taky moc rádi. Tak a to už je vážně konec.